Doprava do práce — 1. část

Chtěl bych se podělit, jak to funguje s denním dojížděním do práce. Možností je několik, tak si je rozebereme postupně. Předem upozorňuji, že se to může lišit město od města a to co sem píšu je hlavně platné pro Bristol. Od kolegů ale vím, že podobně jako v Bristolu to funguje i v jiných městech Anglie. Kromě Londýna, ale to je tak trochu stát ve státě.

MHD

První a pro každého, kdo se dopravoval někdy do práce, tak MHD bude asi první volba. U nás v Bristolu pod to spadá jenom doprava autobusová, protože tramvaje ani metro tu nemáme. Bohužel to proti české MHD funguje trochu jinak. Je to ten nejpomalejší a nejméně spolehlivý způsob ze všech. Má to alespoň výhodu, že když nevíte o čem se s někým bavit, tak téma autobusy funguje spolehlivě.

V čem je to tak špatné? Jednak jsou autobusy velmi nespolehlivé a jednak je to veeeeelmi pomalý způsob dopravy. Jak to funguje? Představte si to na příkladu. Dojdete na zastávku, protože víte, že podle jízdního řádu má v 15:30 přijet autobus. Pokud máte štěstí uvidíte něco takového:

Bus realtime

Pokud máte smůlu, tak neuvidíte nic a musíte jenom čekat a čekat. Naštěstí autobusová společnost vydala aplikaci pro mobilní telefony, tak aspoň něco. Nicméně ani pokud tabuli s odjezdy na zastávce najdete, tak nemáte ještě úplně vyhráno. Dost často se stane, že je tam prostě napsáno: “Real time informace nejsou k dispozici, podívejte se do jízdních řádů” a nevíte stejně nic a prostě jenom čekáte. Jak dlouho? No to bohužel není jisté. O víkendech některé autobusy jezdí jednou za hodinu a už se nám stalo, že autobus prostě nepřijel vůbec. Takže pokud máte opravdu štěstí a stane se, že na zastávce najdete výše uvedenou tabuli, tak víte, že autobus přijede za šest minut, že? Bohužel to tak úplně není. To, že tabule ukazuje šest minut, neznamená vůbec nic. Už se mi stalo, že jsem přišel na zastávku, kde svítilo, že autobus přijede za dvě minuty. No a tahle informace tam svítila ještě dalších deset minut, než tam konečně skočilo 1 min. A pak trvalo ještě dalších deset minut než autobus konečně přijel.

Takže jste konečně v autobusu a máte vyhráno, teď už to půjde jako na drátkách a za chvilku jste doma, že? Zase špatně. Autobusy sice mají občas vyhrazené pruhy, ale je to situace spíše vzácná a většinu času stojí v koloně. No a pak jsou zastávky.

Vzpomínám jak to fungovalo ještě v Česku. Ještě když přijíždí tramvaj k zastávce, tak se lidi zvednou a nahrnou se ke dveřím. Takže když tramvaj zastaví a otevře dveře, lidi se rychle vyhrnou ven a venku u dveří už čekají další, kteří dovnitř vyběhnou. Během chvilky je zase tramvaj nebo i autobus připravena k odjezdu. Tak tady to tak nefunguje. Ani přibližně.

Když přijede v Anglii autobus k zastávce, tak teprve poté co úplně zastaví se lidé zvednou a začnou vystupovat. A dokonce to je tak všude v autobusech napsané, že máte sedět dokud autobus úplně nezastaví. Teprve potom se lidi zvednou, poberou si tašky a vydají se k východu. Znáte to jak v Česku mají tramvaje a autobusy dveře úplně všude, aby to urychlilo nástup a výstup? Tak tady ne. Tady jsou dveře jen jedny a to u řidiče. Představte si, jak dlouho to trvá, když sedíte ve dvoupatrovém autobuse nahoře vzadu. Zvednete se, přejdete celý autobus až úplně dopředu, potom po schodech dolů a pak ještě přes půl autobusu ke dveřím. Před výstupem poděkujete řidiči za cestu a rozloučíte se s ním (nedělám si legraci tak to opravdu místní dělají). Nemusíte se bát, že by řidič nepočkal, on má času dost.

Takže lidi vystoupili a může začít nástup. Každý cestující dojde za řidičem, který sedí za velkým plexisklem, aby hůř slyšel. Pokud má cestující už nějakou dlouhodobou jízdenku, tak je to rychlé, jen ji ukáže řidiči, ten ji prozkoumá, poděkuje a je to. Bohužel většina lidí jízdenku nemá, takže musí říct, kam jede řidič neslyší, takže se to opakuje několikrát. Pak řidič řekne cenu a ta se může lišit na jedné cestě podle řidičovi nálady. Dáte tedy řidiči připravené peníze. On se zhrozí, že chce platit £4,40 desetilibrovkou a zeptá se jestli nemá drobné. No tak se tedy dotyčný podívá, sundá batoh, prohrabe, najde peněženku, začne přepočítávat drobné a prohlásí, že teda nemá. Řidič se zhrozí. Kam dal ty peníze od předchozích cestujících netuším. Začne prohledávat všechny kapsy a snaží se poskládat zpátky. Když se mu to podaří, tak si jde cestující sednout a celé to začne nanovo s dalším.

Když se konečně podaří do autobusu dostat všechny cestující a může se vyjet, tak se zpoza rohu objeví dobíhač, vidí, že autobus už odjíždí, tak se rozběhne a řidič počká, proč by nepočkal, on má času dost. Dobíhač tedy dokluše ke dveřím a zjistí, že nemá jízdenku, takže začne prohrabávat batoh, jízdenku nemůže najít. Po chvilce si to tedy rozmyslí a vystoupí z autobusu, protože nechce zdržovat a pokyne rukou, ať teda autobus jede. Řidič, je ale lidumil, takže počká, až dobíhač prohrabe batoh tam a zpátky, najde vítězoslavně jízdenku, nastoupí a ukáže ji řidiči. Ten mu s úsměvem poděkuje a pokyne dozadu. Samozřejmě, že počká až si cestující sedne, co kdyby si na schodech ublížil při jízdě. Ano zažil jsem to.

No a aby toho nebylo málo, tak je tu ještě střídání řidičů. Jezdím pokaždé ve stejnou dobu, takže to střídání zažívám celkem často. Je samozřejmě důležité střídat řidiče ve špičce, kdy mají autobusy už tak velké zpoždění, tak proč ho neudělat ještě větší. Není to tak, že autobus zastaví na zastávce, řidič vystoupí, jiný nastoupí a jede se dál. Přece musí probrat co je nového a jak se mají. Takže autobus na zastávce zastaví, řidič se pomalu začne chystat, odhlásí se z palubního počítače, přepočítá si peníze, pomalu se obleče a vystoupí. Pokud už tam další řidič čeká je vyhráno, zažil jsem, ale i situace, kdy tam další řidič nečekal, takže se prostě deset minut čekalo až dorazil. Až si nový řidič dostatečně popovídá s tím předchozím, nastoupí, vysvleče se, poskládá si věci, přihlásí se do palubního počítače, nachystá peníze, které ale stejně do příští zastávky někam zmizí a on zase nebude mít na vrácení. No a můžeme jet dál. Pokud ta výměna trvala 5 minut můžeme si blahopřát jak to proběhlo rychle.

Řekli byste, že když je autobusová doprava tak strašně pomalá a nespolehlivá, že bude taky levná a bude to nejlevnější způsob dopravy. Tak to bohužel není pravda. Na aktuální ceny se můžete podívat. V době psaní tohoto článku jsem jezdil za následující ceny:

  • Jednorázová cesta z domu do práce: £2,50
  • Celodenní jízdenka: £4,40
  • Týdenní jízdenka: £17
  • Měsíční jízdenka stojí £66, ale tu jsem ještě nepoužil. Když jsem si jí chtěl koupit, tak mě řidič řekl, že se nedá u něho koupit, ale musím na autobusové nádraží.

Vidím, že jsem se rozepsal víc, než jsem měl v plánu, takže článek rozdělím a o ostatních způsobech dopravy zase příště.

3 komentáře u „Doprava do práce — 1. část

  1. Tomáš Chrástek

    Tak to je docela masakr. Jen pro zajímavost, když někdo chce někde být včas a nemá vlastní auto tak si zavolá taxi? Případně máš zkušenost kolik třeba by stálo taxi od tebe do práce a jestli aspoň oni jezdí na čas?

    1. pavel@dohnal.us Autor příspěvku

      Příště bude následovat jak se dá cestovat do práce jinak. Taxi je vcelku v pohodě. Záleží ovšem na denní době, v noci z hospody je to prý hodně drahé. My jsme jeli jednou do centra na autobusák a stálo nás to 10 liber. Na 4 a půl míle je to celkem fér cena. Navíc když jede celá rodina, tak se to dá.

      Z letiště k nám v noci se rozumně jinak než taxíkem nedá a vychází to na 35£ na 14 mil. Teda, kdybych přiletěl sám, tak bych asi autobusem mohl jet, ale znamená to půl hodiny do centra za 7£ a půl hodiny z centra za 2,5£. Jenže letadla z česka přistávají v jedenáct večer, tak se to s dětmi takto nedá.

  2. Pingback: Doprava do práce — 2. část - Dohnalovi se stěhují do Anglie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.