V listopadu na kole

Dneska ráno, jsem se podíval na teploměr a ten ukazoval pět stupňů. Říkal jsem si, jestli už v půlce listopadu nastal čas odložit kraťasy a vytáhnout na kolo dlouhé kalhoty. Ono je to těžké, po ránu sice bývá zima, ale když jedu odpoledne domů v dlouhých kalhotách, tak je mi pak strašné vedro a strašně se potím. Domů dojedu jako vodník. Ráno jsem ještě chíli váhal, ale pak jsem si řekl, že je potřeba se otužovat a dlouhé kalhoty si budu šetřit až bude větší zima.

Na vršek jsem si vzal tričko a tenkou nepromokavou bundu a vyrazil jsem. Měl jsem pocit, že jsem hrdina. V takové roční době v takové teplotě a já jedu v kraťasech. Hned za barákem jsem potkal další čtyři cyklisty. Kraťasy měli všichni. Pocit hrdiny mě začal opouštět. Než jsem dojel do práce, tak jsem potkal spoustu dalších cyklistů, pravda, několik jich bylo navlečených do dlouhých kalhot a péřové bundy, ale většina byla v kraťasech. Pak jsem začal potkávat i běžce, jedna holčina měla na sobě krátké elasťáky a tílko. Těsně před prací jsem potkal chlápka na procházce se psem. Vykračoval si jenom v kraťasech a v tričku. To už jsem si nemyslel, že jsem hrdina vůbec.

Vzpomínám, když jsem poprvé přiletěl s kolegou na konferenci do Manchesteru. Byl pozdní podzim a my měli na sobě zimní bundy, já měl tuším i podvlíkačky a stejně jsme večer klepali kosu a byla nám hrozná zima. Vůbec jsme nechápali holčiny, které si vykračovaly do klubů a na sobě měli jenom mini na ramínkách. Jedné byly i boty těžké, tak si je vyzula a vykračovala si bosá. A nám byla zima v zimních bundách. Naprosto jsem to nechápal. Lidé jsou tady prostě víc otužilí, do školy chodí děti v kraťasech a v sukýnkách celý rok. Doma netopí a vezmou si radši svetr. A aby neměli plesnivý barák, tak si do zdí udělají díru, která nejde v zimě ucpat (né že by to pomohlo 😉 ).

Občas mi přijde, že místní vůbec necítí teplotu. Jeden kolega v práci chodí ve svetru pořád. Jdeme ven, kde je pár stupňů nad nulou a on jen ve svetru. Pak přijdeme do vytopené kanceláře, já nevím co si sundat a on tam je zase v tom samém svetru.

Takže můžu mluvit anglicky jako královna. Pít litry cideru a jíst kila ryb s hranolkama, ale stejně nezapadnu, pokud budu chodit v zimní bundě.

Update: Dneska ráno bylo pod nulou a stejně jsem pořád viděl lidi, kteří jezdí v kraťasech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.